chceš si pokecat s Pepou? Tak klik SEM


LÍBÍ SE TI MŮJ BLOG?


REKORD V KOMENTÁŘÍCH-TADY!




Březen 2012

!-oznámení-!

23. března 2012 v 13:50 | *Hanka* |  °Zprávy a pro vás°
mám tady jednu docela důležitou zprávu(aspoň pro mě důležitou)
potřebovala bych blog na chvíli pozastavit protože:teď sou ve škole samý čtvrtletky a já
mám teď matiku mezi 2-3 a potřebuju tu písemku napsat prostě na 1 protože potřebuju
vyznamenání za další budu dělat ještě s kámoškama průvodkyni na našem zámku
tak budeme chodit na exkurze a užit se ty texty a ještě do tý školy teď musím udělat
hodně referátů...já vím jenom škola ae tohle vysvědčení se už dává na střední školy
a nechci aby mi ho s prominutím posrala 3 z matiky!!!
prosím SB aby mě případně omluvily z kontrol obíhat vás budu ale ne tak moc aktivně

díky za pochopení tak pp


Witch a svobodná republika 5.díl

23. března 2012 v 13:42
Boj za přátele

Čtyři zbraně z budoucnosti vychrlili krátkou dávku.
První strážkyně si ihned udělala hořící zděnu, která zadržela dávku, druhá ve vzduchu jen tak tak uhnula a té třetí se manévr nějak nepovedl a byla zasažena.
S křikem spadla na zem. Zoufale natáhla ruce, jako by se něčeho chtěla chytit, ale bůh v tomto dny se díval jinam, nezachránil jí od tmy, které jí ihned pohltilo. Tělo bezbranné strážkyně leželo nad rozbitími dlaždicemi, které je sama zničila.

Můj diplomek od Lilky

20. března 2012 v 20:04 | *Hanka* |  °Blog a já°
je překrásný,eště jednou děkuju :3


Další vtipy :D

17. března 2012 v 13:00 | *Hanka* |  °Vtipy°
motorkář srazí malého ptáčka,ten spadne na zem,
škube sebou ale jěště není mrtvý.Motorkáři se ho zželí,
tak ho odveze domů dá ho do klícky nadrobí mu tam chleba
a dá vodu.když se ptáček po nějakým čase probudí a rozhlédne se,
kolem vidí mříže,chleba a vodu a pomyslí si-
Ty vole,já ho zabil!!!
Jsi blondýnka. Cestuješ autobusem.
Potřebuješ si nutně prdnout. Naštěstí hraje hlasitá hudba.
Tak si ulevíš vícekrát, samozřejmě úplně perfektně v rytmu dunicích
basů a bicích.
Při vystupování si všimneš cestujících, jak se na tebe pohoršeně a s
hnusem dívají.
Tehdy si uvědomíš, že máš na uších sluchátka a posloucháš svoji mp3-ku...
Zdroy-

Witch a Svobodná republika-4.díl

17. března 2012 v 10:45
První boj
Začíná první bitva. Ulice města jsou dokonale vylidněné, až by mohl člověk říci, že je to město duchů. Důstojníci jdou sami opatrně po ulici...

I opilci cvičí XD

13. března 2012 v 20:15 | *Hanka* |  °Vtipy°
je tu vždycky obrázek nějakýho cviku a vedle fotka opilce v téže poloze XD LOLOLOL

Krásná Kusowka :3

11. března 2012 v 17:30 | *Hanka* |  °Vtipy°

Vyhodnocení kontroly SBéček

10. března 2012 v 13:07 | *Hanka* |  °Zprávy a pro vás°
tak tady máte vyhodnocení jak ste dopadly:

Zapsali se:

Natali-000
Sabsa
Hay Linka
Irmalair25
Will
spywitch
Lilka
Will-AjušQa
Sterling-Knight-fan
Hvězdička Will
Nikki
Lucka

Nezapsali se ale nechávám:

Wiluška Vandomová
Lenííík
Bella Cullen
Nikííís

Mažu:
blocek-irma



Witch a Svobodná republika 3.část

9. března 2012 v 17:45
Poznej svého nepřítele, jestli nespěcháš
"V jednom ve větších městech se usadila větší skupina vojáků v šedých uniformách z cizí země. To by nebylo hrozné, ale po týdnu klidu se zachovali agresivně vůči stráži princezny Elion. Napadli je a zranili čtyři muže. Potom utekli. Po popisu tech útočníků jsme došli k závěru, že to byli právě oni." Oznamoval Caleb strážkyním o velkém problému.
Publiko, které tvořilo pět strážkyň záporně zareagovalo.
"Jak to, že jsi nás přivolal, když může Elion jediným lusknutím prstů dát znovu všechno do pořádku?" Zeptala se Cornelie a podívala na bohatě zdobené dveře, které vedli do pokoje princezny.
Irma chtěla Cornelie upozornit na to, že co říká, není vůbec vhodné, ale Caleb jako by to předpokládal, že se na tohle zeptá a hned pokračoval:
"Hned po tom útoku se udělalo naší milované princezně velmi zle. Má horečky. Nechtěl jsem jí s tímto nějak obtěžovat." Cože? Elion a nemocná? Hned po tom útoku? To musí mít nějakou spojitost!
"Můžeš mi říct, jestli je to vážné?" Zeptala se Tarani.
"Není, jenom jí je špatně a kvůli únavě leží." Cornelie se trochu ulevilo:
"Díky bohu, ale zpátky k té naší misi. Chtěla bych co nejdřív navštívit Elion." Caleb byl rád, že chtějí nejdřív splnit úkol a potom utěšovat Elion. Byli to opravdové kamarádky.
"Mám plánu, že uděláte tohle..."
Náš příběh se poprvé přehoupne na druhou stranu k té záhadné jednotce, která přišla bůh ví odkud a
nyní ohrožuje nevědomě nevinné občany města
Energický důstojník v šedé uniformě, který měl slibnou vojenskou kariéru si dopisoval poznámky, aby se ujistil, že dnes neudělal nějakou chybu.
Ležel ve stínu mohutného stromu v jedné zelenější části dřevěného města
Věděl velmi dobře o přítomnosti zvědavé holčice, které bylo přibližně sedm let. Chtěla zjistit co si pořád píše, ale psal svým jazykem, takže holčina měla smůlu.
"Jak tu jsi dlouho? Hodinu?" Dívka však sebou nedrhla a nebyla udivená že o ní ví. Místo toho se více přiblížila.
"Možná i víc." Odpověděla měkce.
"Co bys chtěla?" Jako by chtěl voják co nejdřív ukončit rozhovor, ale nebylo tomu tak.
"Jsem pouze zvědavá a ... pane ... smím se vás na něco zeptat?" Důstojník si sednul, aby si prohlídnul celou holčičku. Byla hubenější postavy, krásné brunaté vlasy a normální vesnické oblečeni.
"Zajisté, ptej se." Doufal že se nezeptá na pár jemu nepříjemných otázek, ale měl smůlu:
"Co je tam napsané?" Ukázala na papíry na které psal.
"Nic zajímavého, jenom pár poznámek..." Chtěl změnit téma, ale dívka mu nedala šanci:
"Opravdu? Proč u toho zdravíte denně tolik hodin?" Voják se lehce pousmál. Každé dítě u nich ví proč to vojáci dělají, ale tady byl úplně jiný svět.
"Protože jsou to důležité bláboly pro nás vojáky a musíme do toho psát každý detail a tak u toho zdravíme víc hodin, než chceme." No snad jí to bude stačit a přejdou na jiné téma a radši začal mluvit jako první:
"No a jak se jmenuješ?" Holčina se trochu začervenala:
"Laura, pane a vy?" Zaradoval se.
"Já se jmenuji Dmitriev Sergej Lauro." Pohladil jí.
"Sergeji! Co tam děláš?" Vyrušil se ze seznámení dobrý přítel Dmitrieva...
"Williame už jdu..." otočil se k holčičce: "... tak snad někdy jindy Lauro." a odešel. Holčina zůstala chvíli na místě a koukala, jak vojáci odcházejí...
"Něco nového Williame?" Zeptal se Sergej a oba dva spíše šeptali.
"Naše posádka radaru něco zachytila, takové zvláštní proudění částic. Prý nic takového nikdy neviděly." Podal veliteli dokument a ten si chvíli dokument prohlížel.
"Moc zvláštní. Vypadá to jako částice Etolir*, ale Etolir se nachází pouze ve vesmíru a v malém množství." William se podíval za sebe.
"No právě! Nikdo neví co to je. Víme že to tu je a má nějaký zdroj, který tyto částice dělá..." Najednou mu do řeči skočil Dmitriev: "Takže nějaká vyvinutá civilizace?" Jeho podřízení se trochu zamračil. Právě to chtěl říct, ale v jiné formě:
"Ale zde žádna vyvinutá civilizace není! Jsme přece ve 14. stoletý! První počítač se objeví až za čtyři sta let! To prostě ne..." Zase nedomluvil, ale je to tentokrát někdo jiný... jeden člen z radaru, který k nim doběhnul.
"Pane! Další částice! Tentokrát vychází ani ne pět set metrů od města v lesíku!" Dmitriev rychle potřeboval další informaci a zeptal se na ní:
"Jak vznikla?"
"Samovolně!" Odpověděl člen a šíleně funěl. William a Dmitriev jako důstojníci** se rozběhli do jejích základny ve městě... do hotelu.
"Všem jednotkám! Nejvyšší pohotovost! Máme tu možná cestovatele! Zaujmout obranné pozice! Honem!" Zařval do vysílačky Dmitriev. V té době uviděl postavu, která byla takřka celá zahalena do velkého kabátu. Všechno jí pokrýval, až na obličej.
Kůže byla hladká, rty lehounce suché, oči do takové ořechové barvy a červené vlasy, takové které ještě v životě neviděl.
Byl z ní docela mimo a dokonce chtěl ukončit běh a sundat té osobě ten kabát, který zakrýval její identitu, ale nakonec se rozhodnul běžet dál.
Zabočili doleva a vešly do jednoho z větších budov ve městě... vykoupený hotel a přeměněn na takovou základnu. Nikdo je nevítal i když tu byl jeden voják, který se krčil u okna. Ten voják měl za úkol hlídat sám spodní patro.
William tu zůstal a Dmitriev šel dál nahoru o patro výš. Potřeboval si vzít svůj speciální přístroj, který umělo vytekovat různé anomálie.
Chtěl si ho ihned zapnout, ale najednou se ozvala hrozná rána a země se zachvěla. Z omítek padal prach.
"Sakra co se děje?" Uslyšel řev rozčíleného Williama. Musel za ním. Schodami by to trvalo, takže se rozhodnul skočit ze čtyřmetrové výšky. Pro něj bylo normální skákat i ze sedmi metrů, ale dělal to nerad.
Skočil. Jeho boty těžce narazily na dřevěnou podlahu, která nepříjemně zavrzala.
"Kde dlouho jsi?" Zažertoval jeho přítel a oba dva vyběhli ven... ke zdroji tech záhadných zvuků.
Bylo jim divné, že až na ty zvuky nic jiného neslyšeli, až na pár lidí, kteří se ještě nestihli schovat...

* Podivné částice, které vznikají hodně malých počtech v hyperprostorových motorech
** jsou to velitelé expedičního týmu(je jich celkem 32 vojáků), Dmitriev je velitel, William zástupce
Konec třetí kapitoly...

návštěvnost za minulý týden

6. března 2012 v 15:18 | *Hanka* |  °Blog a já°
Návštěvnost za minulý týden (27.2. 2012 - 4.3. 2012) je:
Pondeli: 23
Utery: 29
Streda: 26
Ctvrtek: 25
Patek: 34
Sobota: 49
Nedele: 24

Celkem: 210

Prostě BOMBA mooc vám děkuju,to je můj absolutní rekord :D

Mooc prosím potřebuju hlásky

5. března 2012 v 14:36 | *Hanka* |  °Zprávy a pro vás°

ahojky lidičky mooc vás prosím sem ve finále SONO a potřebovala bych hlásky


klidně mi zhase napiště do komentů jestli někam za to chcete hlásek vy

Witch a Svobodná republika-2.čášt 2.dílu

3. března 2012 v 10:45 | *Hanka*
Pevnost Kondrakar. Místo které bylo svědkem mnoha rozhodnutých, které změnilo svět. Například vybraný nových strážkyň a jejich úkol byl a stále je: ochránit za každou cenu klid celého světa.
Ani tentokrát to nebude jiné, možná v rozsahu, která otřese celým vesmírem, ale dost řečí do budoucností, které se stane za mnoha dnů a vrátíme se do součastné doby. Dnes se věštec rozhodne změnit budoucnost a nasměrovat ho k lepšímu i když za pár kapitol v tomto příběhu byste řekli, že ho nasměroval k horšímu, ale není tomu tak. Věřte mi... bylo by to horší a řeknu vám někdy i jak hodně...
"Cítíte to také?" Zeptala se Yan Lin Endarna, když se najednou zastavila.
"Zajisté a není to vůbec dobré." Odpověděl a opatrně sáhnul na zeď v chodbě. Ucítil chlad.
"Je to silné zlo, když to cítíme oba dva najednou." Pokračovala.
"Takovou sílu jsem nikdy ve svém životě necítil. Obávám se, že naše strážkyně budou v tomto boji hodně slabé." Znak slabosti. Příště by se měl více kontrolovat. Yan ho chtěla na to upozornit, ale návštěva přišla dřív, než si myslela.
Před nimi se objevilo bílé světlo, které se tvarovalo do pěti velice známých postav. Když bylo tvarování dokončeno a každý tvar byl dokonale udělán, jako kůra z jablka či jiného ovoce, které chránilo obsah se zde bílé světlo rozpadlo na miliard malých třepů a ukázali ten obsah.
Byli to pět strážkyň ve své proměněné podobě. Ty se divili, že ze začátku vypadající zlé kouzlo přeneslo do Kondrakaru.
"Jste tu brzo." Řekla na strážkyně a s rozzlobenou tváří se podívala na Endarna. Ten si teprve nyní uvědomil chybu svých slov.
"Musíte co nejrychleji k věštci, který je ve své komnatě." Ukázal za sebe a se čtenou Hay Lin odešel pryč. Strážkyně aniž by do této chvíle cokoliv řekli se vydali ke dveřím. Zaklepali, vešli.
Věštec seděl uprostřed místnosti u vodní hladiny, která byl takřka všude.
Měl pokleslou hlavu a díval se na svůj odraz na vodní hladině.
Strážkyně stály u dveří a čekali až je věstec osloví. Oslovil je, ale za celou dobu se na ně ani jednou nekouknul:
"Rozhodnul jsem vás před něčím varovat. Před zlem, který je velmi mocné, tak mocné, že se bojím, že je několikrát silnější, než jste vy. Je to nepřítel, který teprve opatrně vynořuje z temna a je cítit jeho mohutná síla..." Irma pošeptala Cornelie, která byla přední do ucha:
"Taky něco cítím, ale obavám se, že to jsou tvoje větry." Cornelie zrudla nenávistí a chtěla na ní zařvat, ale její "děraví mozek" jak jí kdysi zase Irma řekla jí řekl, aby se zklidnila a věstec pokračoval:
"... musíte toto zlo zničit co nejdříve, ale nevíme kde je, takže musíte počkat, až jeden ze světů náš informuje o jejich přítomností. Do té doby, byste se měli užívat každé chvíle dokuď máte čas."
Věstec máchnul levou rukou a zase se tu objevilo to bílé světlo, které je zase pohltilo...
Znovu v parku velmi mimo cesty... znovu v lidské podobě.
Byli z toho zmateni. Pár informacích a nic? Co mají tedy dělat? Začít hledat to silné zlo, nebo si užívat? (Kluci, víte co si vždy holky vyberou, když mají možnost mezi těžkou prací a srandou).
Rozhodli se pro druhou variantou a šly konečně do měst!
Takový menší výpis kdy a co dělali:
11:14 malé nákupy slečny Cornelie.
12:26 dobrý oběd a u Irmy i velký.
13:41 velké nákupy, vy víte koho.
15:49 kino s romantickým filmem.
18:08 směr na večeři!
Holky šly v malé a hlavně prázdné uličce.
Všechny se viditelně radovali, ale v duchu si znovu a znovu přehrávali ten rozhovor věstce a trápilo je to. Mají přece tento den pořádně užít a ne si lámat hlavu nad těma slovama! Slovama, která je měla varovat na to co mělo právě přijít...
Když byla Irma v polovině cestě k tomu, aby zase naštvala Cornelie přes její extremní nakupování se najednou otevřel před nimi portál. Nebyl to normální portál, měl takovou smutnou modrou a uprostřed se již černala. Barvou, kterou se vyznačovala pouze jediná strana...
Mezi Svět krvácel! Krvácel zlem!
Will jediným pohledem kolem se ujistila, že nikdo zvědavě nekouká na záhadní objekt před pětici mladých holek a neuvidí jejich proměnu.
Pozvedla svou pravou ruku a rozevřela pěst. Z ruky vylétlo zářící srdce.
"Spojení strážkyň!"
Konec 2 kapitoly...

New dess!

1. března 2012 v 11:57 | *Hanka* |  °Blog a já°
je tu zase nový dessing
mám ho od Sbénka Belly-Ty prostě děláš tááák úžasné dessingy a vůbec všechno!! :)
Tak co na něj říkáte?mě se líbí moooc a ta suprová klikačka je taky božžííí
tak ti ještě jednou moc děkuju :D


Kontrola Affs!

1. března 2012 v 11:56 | *Hanka* |  °Zprávy a pro vás°
tak lidi nějak mi v poslední době přibylo SBéček a nějak to nestíhám obíhat
takže mi sem napiště-

Přezdívku
Blog (tan kdoi je se mnou jako SB ve více blogách ať napíše oboje!)

no to stačí,mějte se :)